Rozhledny: krajina jako na dlani
Vyhlídkové věže nejsou jen místa s rozhledem do blízké krajiny. Mají i SYMBOLICKOU HODNOTU. Spojují sousední národy.
Již odpradávna mají lidé zálibu rozhlížet se z výšky po krajině. Malebná a členitá středoevropská krajina je k takovému účelu jako stvořená. Z tohoto důvodu začaly vznikat různé vyhlídkové stavby, kterým se přezdívá rozhledny.
První z nich spatřily světlo světa už na počátku 19. století, přičemž nejvíce se jich vybudovalo na přelomu století následujícího. Tehdy se začal ve velkém rozvíjet evropský turismus. Rozkvět průmyslu a výrobních technologií usnadnil jejich stavbu. Postupně se na těchto turisticky zajímavých místech začaly stavět chaty s restauracemi, které zvyšovaly komfort návštěvníků.
Střední Evropa je poseta rozhlednami Největší počet rozhleden se nachází v Německu; Česká republika, Rakousko a Maďarsko za ním však příliš nezaostávají. V ostatních evropských zemích už jich tolik není.
Na jejich výstavbě se u nás v minulosti podílely především německé i české turistické a okrašlovací spolky. Z těch zdejších patří k nejznámějším Klub českých turistů, který u nás působí od roku 1888.
Rozhledny se většinou stavěly na významném kopci, který dominoval okolní krajině. Všichni chtěli dobře vidět do okolí. Kromě rozhlížení rozhledny často plnily také funkci estetickou, stávaly se působivým symbolem krajiny.
Vedle četných jednoduchých dřevěných konstrukcí často vznikaly také zajímavé romantické zděné stavby v různých stavebních slozích. K tomu však bylo nutné dobré finanční zázemí.
Železné rozhledny u nás tehdy nebyly příliš v oblibě, více se jich budovalo v sousedním Německu. Postupem času se stávaly tyto stavby oblíbeným turistickým cílem. Po druhé světové válce u nás turistický ruch začal upadat. Lidé v období komunistické totality jezdili převážně na své chaty a rozhledny ztrácely na významu.
Po sametové revoluci se Češi vrátili na rozhledny Před rokem 1989 jich pod správou komunistů mnoho zchátralo. Jejich údržba byla většinou zanedbávána, některé dokonce úplně zanikly. Tehdy byla drtivá většina všech rozhleden u nás zděná. Nových rozhleden se v tomto období postavilo jen několik.
Velký „rozhlednový boom“ v České republice nastal po roce 1989, kdy se začala opět rozvíjet turistika. Od tohoto roku až do současnosti bylo postaveno více než sto nových rozhleden.
Z toho zhruba šedesát bylo železných nebo železobetonových telekomunikačních věží sloužících současně také jako rozhledny. Většinou nevynikají krásou a jejich vyhlídkové ochozy nebývají umístěny v nejvyšším patře stavby.
Daleko více nově postavených telekomunikačních věží bohužel není přístupných turistické veřejnosti. Starostové přilehlých obcí se totiž příliš nesnažili, aby je telekomunikační společnosti v době výstavby upravily na turisticky přitažlivé rozhledny. Možná se tím připravili o zisk do svých obecních pokladen.
Přesto se však v současné době u nás nachází okolo 230 rozhleden, což je nejvíce v dosavadní historii.
Ročně se vybuduje deset nových rozhleden V poslední době se jich u nás ročně postaví přibližně deset a je otázka, jak dlouho bude tento trend pokračovat. V současné době patří rozhledny k nejnavštěvovanějším turistickým lákadlům a jsou také jedním z významných prvků napomáhajících rozvoji cestovního ruchu, a to nejen u nás.
Němci o volných víkendech často putují na rozhledny i s celými rodinami. V zemi našich západních sousedů u nich zpravidla bývá i turistická chata s restaurací. Lidé se tak mohou pokochat krásným výhledem, prospějí svému zdraví pohybem na čerstvém vzduchu a ještě si pochutnají na dobrém jídle a pití.
Rozhledny spojily Čechy s Němci Rozhledny a vyhlídkové věže, jak se ukazuje v posledních letech, nesou i další funkce a symboliku. Jde také o stavby, které spojují a utvářejí přátelství mezi obyvateli dvou národů.
Svou polohou v blízkosti státní hranice představují často atraktivní turistický cíl zpřístupněný a navštěvovaný jak domácími, tak zahraničními hosty.
V tomto duchu byla postavena vyhlídková věž v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která se nachází na hranicích se Slovenskem. Dodnes je hojně navštěvována nejen českými a slovenskými turisty.
Cestu si sem najdou také Maďaři a Rakušané, kteří to nemají příliš daleko. Dalšími známými příklady jsou rozhledny na Smrku či na Velké Čantoryji nebo věž Hrádek ve Varnsdorfu, kde je na denním pořádku setkávání polských, českých a německých turistů.
Pokud obliba rozhleden ve střední Evropě bude dál postupovat stejným tempem jako doposud, mohou se milovníci turistiky těšit na dostupnost dalších zajímavých míst.
