Barma umírá, hrdinové mlčí
Barma umírá, hrdinové mlčí
Nemusíte být cynikem, abyste mohl dělat zahraniční politiku, ale pomáhá to. Na západě zavládla touha pomáhat hned poté, co začalo být jasné, že čínská katastrofa byl velká. Tak velá, že trumfne i cyklon v Barmě. Peking se navíc chová lépe než při předchozích kalamitách. Protože by to moho být způsobeno pozitivním přístupem Zápasu vůči čínským diktátorům, mohli bychom z pomocí Číně vytlouci i nějaké ty body. Promiň, Barmo. Barmský režim odmítá pomoci půldruhému milionu lidí, kterým hrozí hladomor. Gordon Brown to nazval "zcela nepřijatelným", ministr zahraničí mluví o "zlovolném zanedbání", sekretář OSN h
ovoří o "hluboké účasti a ohromném zklamání", Nicolas Sarkozy nazval postup barmského režimu "velmi hanebným", Angela Merkelová použila slovo "nevysvětlitelný", George Bush označil režim za "bezcitný". Kdyby slova mohla zabíjet, barmský režim by byl mrtev a pohřben. Ti samí politici, kteří strávili posledních sedm let nejrůznějším intervenováním, mají dnes svázané když ne jazyky, pak alespoň ruce. Kde jsou bosenští bukanýři, kosovští křižáci, hrdinové ze Sierry Leone, Afghánistánu, Iráku?
