Jdi na obsah Jdi na menu
 


Esej o chování při hodině

19. 6. 2008

Jak se chovat při hodině

 

   Pro začátek je nutné říci, že hodně záleží na tom, jakého máte profesora, jakou má toleranci a jak moc velkou pozornost Vám věnuje. Je jasné, že když se na Vás upřeně dívá, tak není možné si něco dovolit, tím myslím, nějakou tu legrácku, srandičku apod. Na každé škole je školní řád. V něm jsou samozřejmě jednotlivá pravidla(ještě že žádná pravidla nemám) a předpisy, které by měl, jak žák, tak i učitel dodržovat. Je samozřejmé, že v některých případech tomu není ani na jedné či druhé straně. Spíše bych řekl, že jde o to, když už se řád porušuje, aby ta osoba nebyla spatřena. Můj názor je ten, že každý, a to snad i ten kdo ty předpisy sepsal, ví sám moc dobře, že zcela všechny je dodržovat nelze. Je to taková sbírka mravnosti, hranice mezi tím, co si žák může, a naopak nesmí dovolit.

   Když už bohužel někdo ten řád poruší a je přitom přichycen, měl by se jak je správné, alespoň přiznat, pokud tedy nejde o nic vážného, jako třeba vytopení záchodů, zničení majetku školy, nebo snad volání do školy, že je tam bomba. V takovým případech si myslím, že by se člověk raději přiznávat neměl, protože to už by nebyla odvážnost a mužnost, ale naopak blbost, páč by nás i přes všechno omlouvání apod. čekal nemalý trest.

   Teď bych se zaměřil na můj případ, který se odehrál 8. listopadu roku 2002 na Obchodní akademii Hovorčovická, při hodině ekonomiky vážené „mladé, štíhlé a pořád velice pohledné“ paní profesorky Kratochvílové. Já jsem neudržel svá ústa zavřená a nevhodně jsem narušil hodinu tím, že jsem nahlas krknul, nebo alespoň myslím ,že to bylo nahlas, protože já sám jsem to neslyšel, ale otočila se na mě celá třída. Tak jsem pochopil, že hlavní postavou v tomto incidentu budu já. Bez okolků jsem se tedy přiznal, nechtěl sem být srab a stejně každý věděl, včetně „bystré a vnímavé“ paní profesorky Kratochvílové, kdo to byl. Trochu mě překvapil trest, ale nedá se nic dělat, za všechno se musí platit. Takže jsem si dnes večer sedl k počítači a sepsal, trochu netradičně, tuto esej. Snad jí budete brát s odstupem a patřičným humorem.

Váš nejoblíbenější student z nejoblíbenější třídy 3.e

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář