Příběh jedné smsky
„Řeknu ti příběh. Mám kamaráda s kterým chodím na fotbal. Jednou se rozhodnu, že nepůjdu na fotbal, protože hrajem s týmem ze špice a dostali bychom klepec. Navíc za to chtějí 220,-, a tak si dohodnu den s princeznou. Naneštěstí mi v průběhu mého dne zavolá ten kamarád, že by pro mě měl lístek. Jsem sice trošku mrzutý, ale co mám dělat, říkám si, že jsem s princeznou. Den pokračuje a na cestě do kina mi přijde sms od něj, kde mi píše, že vedem
na hřišti soupeře 2:0 a je teprve poločas. Tím začínám být naštvaný, protože je to fakt mazec, ale nejsem tam a jdu do kina. V půlce filmu mi zabzučí kapsa a já si říkám: "Konec zápasu, je tu výsledek." Bohužel jsem v kině a nemohu si to přečíst. Netrpělivě očekávám konec filmu, abych si mohl přečíst sms. A je to tu, film končí a já si čtu zprávu...A víš co napsal? Jestli nepůjdu do Lucerny...Tak mi poraď co mu mám napsat, protože tohle mě fakt trochu rozhodilo."
Tak přesně v tomhle z
nění mi jeden můj kamarád poslal smsku, která popisovala průběh zápasu mezi Slavií a "naší" Viktorkou Žižkov. Lístky na zápas stály zmíněných 220 korun a navíc se Viktorce nedávaly žádné šance na úspěch. Mnoho kluků od nás se proto rozhodlo trávit den po svém. Já naštěstí během dne sehnal lístky a hned kluky obvolával. Tenhle můj kamarád si ale už naplánoval den s princeznou. Jistě nelitoval, ale šťastný z toho taky úplně nebyl. 
Jeho smska reaguje na mé odpolední zprávy, kdy jsem mu nejdříve napsal, že bych pro něj lístek měl a o poločase ho informoval, že Viktorka vede o dvě branky. Na konci zápasu jsem byl už bohužel tak unešený naplánovanými oslavami v Lucerně music baru, že jsem ho rovnou zval tam, aniž bych mu oznámil konečný výsledek.
