Samoobsluha U Ptáčků
Tento netradiční obchod s potravinami se nachází nedaleko Stírky, hlavního obchodního centra Prahy 8. Netradiční proto, že ho vede neúplná rodina Ptáčků, kteří mají tuto živnost již desátým rokem. Najdete tu například před třemi dny čerstvou zeleninu a ovoce možná ještě ve starším provedení. Dále různé druhy pečiva, kterým se ne nadarmo říká „kameňák“.
Prodej tu probíhá vcelku stereotypně v neustále se opakujícím koloběhu. Ve všední dny od pondělka do čtvrtka prodej velice vázne, otevřena je jedna pokladna. Tu obsluhuje, již na první pohled velice inteligentní šestnáctiletá dcera pana Ptáčka. Ta, jak jsem se dozvěděl, dostudovala jako ostatní členové rodiny devátou třídu, po které studium musela ukončit, aby náhodou nedošla ve škole dál než zbytek její rodiny.
Během dopoledne se tu mihne vždy jen pár slečen v již dosti zralém věku a po hodinovém výběru zboží a pomluvám snad všeho co zde našli, odcházejí s pěti „kameňáky“ a Ptakomáslem. To je specialita pana Ptáčka, který se tím snaží napodobit za velice lákavou cenu, klasické máslo. Odpoledne se na rodinný obchod štěstí moc neusmívá a s pár korunami výdělku končí denní šichtu.
Vše se pomalu připravuje na poslední všední den v týdnu, kdy se očekává až dvojnásobný nárůst zákazníků. A skutečně. V pátek obchod navštíví šest osob, z toho pět starších slečen, které několik desítek minut přepočítávají stravenky a když konečně odejdou, čeká se jako obvykle zákazník týdne. Ano, je to tak, jsem to já. Vždy omrknu místní speciality, nechám si od slečny prodavačky poradit a pak s plnou taškou a dobrým pocitem, že jsem udělal dobrý skutek, odcházím domů.
Víkendy jsou U Ptáčků určeny k tomu, aby rodina nakoupila, nebo spíše sebrala zbytky starého zboží ve vedlejším obchodě Julius Mainl. Ten totiž starší zboží tradičně nechává před obchodem. Všichni si tak vyjdou vstříc. Julius Mainl nemusí staré a neprodané zboží vyhazovat a rodina Ptáčků má zase na týden vystaráno.
