Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobývání břehů Máchova jezera zličínskými nadějemi

10. 3. 2011

p1010482.jpgp1010480.jpg

 

 

 

 

Dnes už je to více jak týden...

... co jsme se vrátili ze zimního soustředění s nejmladšími zličínskými fotbalisty a já se stále nemůžu zbavit dojmu, že to bylo naprosto úžasných pět dní. Chybí mi neustálé tahání za nohavici s dotazem, jestli nezavážu tkaničku, lítání po chodbě, pokřikování z pokojů i předem jasně ovlivněné bodování úklidu pokojů (trenéři měli vždy nejvyšší možnou známku samozřejmě).

Čtyři prosluněné dny u břehu Máchova jezera, dvanáct dovádějících ratolestí, tři kamarádi a trenéři v jedné osobě a samozřejmě (nikoliv v poslední řadě) čtveřice maminek se třemi ještě menšími ratolestmi. Sestava, kterou by neposkládal ani legendární anglický Sir z Manchesteru.

Tři tréninky denně, večerní vířivka, lesní bojovka nebo dobývání vesmírných lodí na břehu jezera. Události, které se musely vrýt do paměti každého účastníka zájezdu. A co teprve finálová účast družstva maminek ve fotbalovém turnaji, ve kterém trenéři (ač ve velmi specifické sestavě) ostudně skončili na poslední šesté příčce. 

Já si z těch parádních zimních dní odnáším spoustu poznatků, zážitků i poučení. Můj dětský svět se otočil několikrát kolem své osy, když dospěl k zjištění, že o Sněhurku se staralo osm a nikoli sedm trpaslíků, že horník není člověk, co pracuje v dole, ale bydlí na horách nebo ještě v lepším případě v posledním patře svého domu.

Pokud jsme alespoň zlomek našeho trenérského nadšení dokázali přenést na samotné budoucí hvězdy zličínské kopané, věřím, že budou na své první soustředění v životě vzpomínat s úsměvem, jako my všichni dospělí s dávno otupělou fantazií.

Závěrem bych chtěl tento text věnovat památce klíční kosti vedoucího mužstva Aleše R., která trpěla během našeho pobytu ze všech nejvíc. Čest její památce a brzkého uzdravení zbytku, co z ní zbylo.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pro mého majitele

(Klíční kost, 10. 3. 2011 18:30)

Musím poděkovat za vzpomenutí, každý den se svému majiteli připomínám, aby příště neměl tak blbé nápady a neubližoval mi