Valiho život ze všech stran

Středy, jak mi dal univerzitní rozvrh jasně najevo, budou za malou chvíli čistě pardubické, zatím ale ještě pořád září a tak se nabízejí i jiné možnosti, jak je strávit. Stejně tomu tak bylo minulou středu, kdy jsme se oprostili od hospod, filmů, fotbálků a „ženských“ a udělali si u nás doma pánskou jízdu.

Ten večer nám ale nic nepřálo, smůla se nám lepila doslova na paty. Má „opravená“ žabka vydržela přesně cestu z šatny na metro, poté se jí opět zachtělo utrhnout a tak jsem si to s klukama pajdal po Praze jednou nohou na boso. Už mi chyběl jen nějaký transparent proti týrání zvířat a mohl jsem se jít procházet po centru.

Další minuty tak všechno ostatní zastínily vtípky na mou bosou nohu, ale jen do chvíle, než se mě nechtěně zastal Karel. To jsme totiž tak vehementně dobíhali metro, že jsme skočili na poslední chvíli do zavírajících se dveří. „Uf, stihli jsme to všichni,“ říkal jsem si, jenže jen do chvíle, než jsem se podíval na Karlův batoh. Ten totiž zůstal venku, Karel ho držel jen za kousek jednoho ucha. „Co teď?“ Říkáme si zoufale a smích nás trochu přechází. Zoufalé pohledy po vagónu nás pobaví, protože všichni na nás koukají, jak si poradíme. „Musíte do těch dveří praštit!“ Vykřiknou všudypřítomně dvě dívky sedící opodál. Nepřemýšlel jsem a do dveří tedy praštil, dveře se otevřeli, batoh jsme přitáhli dovnitř a ony se opět zavřely. „Jak snadné,“ říkáme si a sedneme s díkem k těm dvou dívkám.

Teď už můžeme litovat jen toho, že jsme se rozhodli, že dnešní večer bude pouze pánský a tak se loučíme a dorážíme k nám domu. Docela nás mrzí, že Bagi(náš další kamarád na pánský večer) je jediný, který nás žádným fatálem dnes nepobavil, ale i jeho chvíle měla přijít.

„Tak ukaž, co jsi koupil za ty piva,“ vybídne ho Karlos. „Jasný, vzal jsem Gambrinus, zdál se mi nejlevnější,“ zamumlá Bagi. „To je ale divný, zrovna Gambrinus patří k těm nejdražším, dej to sem,“ rozkáže již notně rozjetý Karel. „No jo, takže dneska pijem na zhubnutí. To jsou piva bez cukru,“ dodá pobaveně a gratuluje Bagimu, že nezůstal nic dlužen dnešnímu bláznivému večeru.

Zbytek jízdy jsme už jen koukali na fotbal, pili pivo pro diabetiky a smáli se sami sobě, dneska jsme tomu nahráli až až.