Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pražský koncert skupiny Queen

14. 11. 2008

ObrazekMetro nacpané k prasknutí, poslední dvě místečka u posledních dveří druhého vagónu umožňují „pohodlný“ přejezd na místo určení. Po dvou minutách a dvou ujetých kilometrech nás metro vyplivává o stanici dál společně s davy lidí, kteří se kolem nás ženou jako splašená zvěř.

Je to už čtrnáct dní, co jsme s Maruškou navštívili pražský koncert skupiny Queen, ale mně to přijde jako by to bylo včera(jak mám rád tyhle otřepané fráze, které nesmím v novinách používat). Hlavní menu bylo jasné: legendární kytarista Brian May, skvostný bubeník Roger Taylor a nová tvář skupiny, Paul Rodgers. Kdo čekal Queeny jako za starých časů, nemohl z koncertu odcObrazekházet nadšený, protože zkrátka tihle Queen už dávno nejsou tamti parta kolem Freddieho, který v ní dominoval svým fenomenálním hlasem.

Já mám ovšem to štěstí, že jsem žádné Mercuryho vystoupení nezažil a tak nemusím kriticky srovnávat jejich současnou tvorbu s tou minulou. Prostě je tu kapela, která se sympaticky snaží pokračovat v tom, co před smrtí svého kamaráda začala. Sehnala si skvělého(ač náhradního)zpěváka a žije! A tak kdo měl chuť, nepodlehl tlaku médií, že tohle zkrátka už nejsou Queen, zašel společně s námi na koncert. A výsledek?Obrazek

 

Arena zaplněná do posledního místečka si užívala úžasných sól nestárnoucího Briana Maye a experimentálního bubnování jeho kamaráda, Rogera Taylora. A když přišla řada na vzpomínkové připomenutí Freddieho Mercuryho, neměli členové kapely, ani přítomní diváci daleko k slzám.

Možná je to stále dokola, možná že už kapela nenabídne nikdy nic nového a tak vzrušujícího, ale proč by musela, když ji tolik lidí miluje takovou, jaká byla! Schválně si zkuste poslechnout píseň Bohemia Rapsody, když vám na plátně září Freddiho koncertní představení z konce osmdesátých let, pod ním na živo řádí na svou kytaru osvětlený Brina May a z povzdálí slyšíte Taylorovo bubnování. To jsou Queen, tak jak je znáObrazek celý svět a stále s nostalgií zbožňuje.

A právě díky tomu jsem odcházel z koncertu nadšený, zklamaný, veselý, smutný, rozmrzely, pobavený, ale hlavně......unavený! Zkuste si tři hodiny stát mezi zapocenými rockery!

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář