Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čekání

16. 9. 2008

Pohledem na nebe,

sleduje svět,

uvěřil na tebe,

či chce jít zpět?

 

Daleký pohled,

do prázdna před ním,

ztratil svůj rozhled,

zkusí jít bez ní?

 

Vysoko nad ním,

padá tam hvězda,

přání již vyslovil,

další se nezdá.

 

Nechal své sny,

na půdě leží,

pod hromadou prachu,

vzpomínkou brečí.

 

Od dveří půdy,

ztratil se klíč,

navždy a nadobro,

je to už pryč.

 

Na nové sny,

našel si místo,

dívá se na hvězdu

přilétla nízko.

 

Nastavil dlaň,

počkal si na ni,

otevřel oči

a ukončil snění.

 

Ona udělá krůček,

raz, dva tři, hop,

odlétla mlčky,

jako andělský host.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jen pár postřehů:

(Humpolák, 29. 9. 2008 0:26)

vzpomínkou brečí - zvláštní spojení, jako tunelem frčí
navždy a nadobro - myslím, že se tu význam kupěním synonym nijak nevygradoval
ukončil snění - to je zas jak ukončit program
udělá krůček / odlétla mlčky - bacha na ty časy