Jsem pták
20. 5. 2008
Jsem pták
a letím nad hořícím lesem,
leknu se a rozkřiknu se běsem,
svět pode mnou spaluje žízeň,
mé nohy, pálí je tříseň.
Jsem hořící les,
Odráží se ve mně všechen ten lidský děs,
Na bedrech svých nesu své útrapy,
Už nepomáhají ani rychlé úšlapy,
Nemám kam utéci, nebo se snad schovat,
Nezbývá mi nic víc než svůj plamínek dál chovat.
Jsem oheň co v lese se prochází,
však má síla mi stále nedochází.
Nechávám za sebou zkázu a spoušť,
není to legrace jak lidská pouť.
Nekoukám za sebe, nevnímám křik,
Na úděl tragický již dávno jsem si zvyk,
Proč zrovna les, to sám nevím,
Měl jsem jen náladu na malé rozptýlení.
Jsem strom,
nad kterým pták prolétá,
dívá se dolů a hoří mu prdelka.
V jeho peří odráží se žár,
Jenž napadnul můj budoucí plán.
Od teď již neřídím svůj život sám,
Nezbývá mi nic jiného, než zavřít svůj lesní krám.
a letím nad hořícím lesem,
leknu se a rozkřiknu se běsem,
svět pode mnou spaluje žízeň,
mé nohy, pálí je tříseň.
Jsem hořící les,
Odráží se ve mně všechen ten lidský děs,
Na bedrech svých nesu své útrapy,
Už nepomáhají ani rychlé úšlapy,
Nemám kam utéci, nebo se snad schovat,
Nezbývá mi nic víc než svůj plamínek dál chovat.
Jsem oheň co v lese se prochází,
však má síla mi stále nedochází.
Nechávám za sebou zkázu a spoušť,
není to legrace jak lidská pouť.
Nekoukám za sebe, nevnímám křik,
Na úděl tragický již dávno jsem si zvyk,
Proč zrovna les, to sám nevím,
Měl jsem jen náladu na malé rozptýlení.
Jsem strom,
nad kterým pták prolétá,
dívá se dolů a hoří mu prdelka.
V jeho peří odráží se žár,
Jenž napadnul můj budoucí plán.
Od teď již neřídím svůj život sám,
Nezbývá mi nic jiného, než zavřít svůj lesní krám.
