Mlha
20. 5. 2008
Blížil se konec,
skleněná brána nabídla mi cestu
a v dálce mlhavá čísla ztrácela svůj smysl.
Červená, žlutá, zelená,
jak málo stačí položit člověka na kolena.
Poslední okénko může prodloužit trápení,
přesto už přijede,
ozve se hlášení.
Poslední schody,
nahoru dolů,
už přijíždí,
svezem se spolu?
Hvízdnutí ozve se,
vzduchem se zatřese.
Začíná nejdelší cesta života,
pojedu pryč
a už nikdy nevrátím se stejnou tváří.
Nevím kdy vystoupím,
zda-li jsem vystoupil,
sejdu tři poslední schůdky...
Konec je tím nejlepším začátkem,
vzbudím se
a již neotočím se nazpátek.
