Na smrtelné posteli
Se zlomenou tváří
opouštěl svět,
s kamenným srdcem
roztrhal květ.
Bez citu, bez slzy,
psal tato slova,
zanechat stopu
a začít znova.
Nad prvním řádkem
začal se trápit,
díky své myšlence
přestal se mračit.
Pochopil, neváhal,
poslechl srdce,
tep nám ho unesl,
začal psát prudce.
Smrtelná postel
připoután k životu,
poslední naděje
kapička inkoustu.
Listem život,
pero srdcem,
vzpomínkou vráska,
výčitko, pojď sem!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
