Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stín

6. 5. 2008

Prochází světem,
nikým nepozorován,
ozářen světlem,
nikým neoslovován.

Tisíce soudů,
kritika či chvála,
však nečeká ho obdiv,
ani prokletá sláva.

Prochází dál světem,
nikým nepozorován,
ozářen světlem,
nikým však neoslovován.

Vědí o něm, jeho součástí byli,
však zapomněli,
šli dál
a jeho život jen těžce pozměnili.

Prochází tak dál světem,
nikým nepozorován,
ozářen světlem,
nikým neoslovován.

Paměť mu slouží,
zdraví ho souží,
naučil se bít,
s životem ze sžít,
jenže minulost nesmaže nic,
ani rozžhavená nit.
Oni stále jsou
a v jeho hlavně si vesele pochodujou.

Viditelnost nulová,
připoután řetězem,
výhled mu chybí,
je zamknut a uvězněn.

Již světem dál nejde,
světla se zhasla
a on dál v rukou hlavu si mačká.

Oni ho soudí,
neznajíc nic,
nevědí o něm,
přesto troufají si, viď?

Chce se jim ztratit,
opustit třpit,
život nezhatit,
tak sakra o(d)pusť a sviť!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář