Vzkaz
7. 12. 2008
Dlaň schoulená v pěst
drží své tajemství,
chci zachránit svět,
umírám bolestí.
Vteřina věčností
může se zdát,
živote nebeský
chci se tě vzdát.
Trápení předností
než snadná výhra,
půjdu svou hloupostí,
tam kde je má víra.
Svět točí se dále,
já zůstal jsem stát,
nohama na zemi,
budu se smát.
Doprovod strach
nahání hrůzu,
je to jen hra
s ní životem půjdu.
Roztrhl řetězy
napnul svá křídla
není to náhoda,
že znovu lítá.
Odlepil ode dna
všechnu svou sílu,
probudil se ze sna
.…
...
..
.
Vrátil se,
počítej s ním!
Vrátil se,
už bude jen snít?
Jsem zpět!
Už nechci nic víc.
Jsem zpět!
Rady
(Humpolák, 12. 2. 2009 22:54)