Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den blbec

13. 5. 2009

ObrazekPři ranním povalování rozlijete pití, které jste měli připravené na uhašení noční žízně, vykročením levou nohou přišlápnete kocourovi ocas a on vás za to na oplátku řádně poškrábe. Cestou do koupelny si umocníte bolest hlavy nárazem do lustru a při odchodu ze záchodu zjistíte neúspěšným šátráním ruky, cože jste to včera zapomněli v té drogerii koupit.

Ne, tak tohle se mi skutečně nestalo! Myslím, že jen zlomek těchto událostí by mě donutil zůstat po zbytek dne doma. I když pravda, návštěvě drogerie bych se asi nevyhnul.

Můj den blbec byl naštěstí ke své oběti milosrdnější a tak jsem si stačil užít vítězný zápas bez zlomených prstů, vychutnat oběd bez příchuti kuchařčiných vlasů a dojet bez problémů na chalupu...Obrazek

„No sláva, v tom autě už bych nevydržel ani minutu!“ Oddechne si jeden z mých dvou kamarádů, při příjezdu k chalupě. „Tak odemykej,“ vyzve mě druhý z nich. V tu chvíli už ovšem vím, co snad vědět ani nechci. Klíče zůstaly v Praze.

„To si snad děláš pr…?!“ Rozkřiknou se oba současně, jako by byli domluveni. Sám nevím, zda si jí dělám, ale každopádně se pomalu smiřuji s dvouhodinovým cestováním v zapařeném autě, místo zasluněné zahrady. Aby toho nebylo málo, celou situaci vyšperkuji tím, že navrhnu nechat si tašky u chalupy, abychom byli lehčí.

Jak důmyslný to byl nObrazekápad, oceňuji o hodinu později, když stojím před dveřmi svého bytu. Od klíčů k chalupě mě dělí jedině dveře, od kterých však nemám „překvapivě“ klíč. Ten totiž zůstal v tašce na chalupě. V hlavě se snažím zoufale vymyslet plán, abych nemusel zpět na chalupu.

„Ty už raději nic nevymýšlej,“ pustí se do mě moji dva cestovní rukojmí. V těchto situacích se můžete buď smát, nebo brečet. Já se rozhodl zavolat Michalovi. Jeho geniální skrýš s náhradními klíči zachraňuje můj přátelský vztah s Big Peterem a Kundem. Po dvou a půl hodinách jsme opět na zahradě chalupy…

...kdo tady čeká ještě nějakou třešničku na dortu, jako třeba, že tam ty tašky nebyly, tak mě chce asi zabít. Myslím si, že ztracené slunečné odpoledne a dva rozladění rukojmí v mém autě, byli dostatečným trestem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář