Jdi na obsah Jdi na menu
 


Malý kluk a strom plný snů, část 1

16. 6. 2016

treeandboy.jpgMěl za sebou tak málo dnů, že sotva dokázal ujít pár kroků. Aby se mohl vydat dál, než dosahovala jeho fantazie, musel ji chytit za ruku a nechat se vést. Provázela ho prvními dny dětství, plnila sny kouzelnými příběhy a naplňovala dny fantazií, kterou tolik potřeboval, aby jednou mohl její ruku pustit a jít.

Jakoby od první chvíle věděla, že jednoho dne bude muset odejít. Ale chtěla být natolik silná, aby jeho udělala ještě silnějším. Byla ochotna zajít tak daleko, že mu dávala vše, co měla. Nemyslela na sebe a následky svého života, byla tu pro něj, protože cítila, že je tím pravým, který její sny dokáže spojit s elánem a fantazií jemu tak vlastní. 

Ještě než nadešel její čas, zasadila strom a malého chlapce k němu po zbytek svých dnů vodila. Držela ho pevně za ruku a vyprávěla mu o životě, snech, dobrodružstvích. Doufala, že jednou si to své najde. A kdyby náhodou někdy měl pocit, že ztrácí sílu, bude ten strom pro něj oporou, jako každé ráno a každý večer byla ona. 

Jednoho rána se probudil a ona nepřišla. Nechápal proč, nerozuměl tomu. Varovala ho tolikrát, že tu nemůže být napořád, že její čas nadejde, ale pro něj to byla jen slova, protože se druhý den vždy objevila znovu, chytila ho za ruku a dovedla k jejich stromu. Miloval tu cestu, miloval její ruku, stejně jako její příběhy a elán, se kterým je vyprávěla. Měl pocit, že je pevnou součástí jeho příběhu, ne jen jednou z kapitol. 

Když se neobjevila ani dalšího rána, začal pochybovat. Fantazie, sny, pohádkové příběhy. Byla to jen slova vyřčená malému chlapci, aby uvěřil v něco, co neexistuje? Byl zmatený. Smích nahradilo zoufalství, úsměv smutek. Každý krok byl pro něj utrpením, protože nebyl doprovázen její sevřenou dlaní. 

Z malého kluka se stal postupem času chlapec, který později dospěl v mladého muže. Nechtěl život beze snů, chtěl věřit, a tak se vydal na dlouho cestu k tomu stromu. Šel sám a v hlavě mu zněly stovky příběhů, které doprovázely jeho dětství. Opět byl oním malým chlapcem …

… který šplhá mezi větvemi a plní si svá dětská dobrodružství. Žádný drak mu nebyl rovnocenným soupeřem, žádný rytíř nedosahoval ani náznakem na ostří jeho meče, neexistovalo nic, co by mu mohlo vzít ten elán, který v něm vychovala. 

Jak ale dobře věděl z jejího vyprávění, žádný příběh nemá hladký průběh, jeho písmenka občas musí rozmočit slzy, jeho řádky rozdělit smutek nekonečným odstavcem. Jedině tak může dospět příběh ve skutečnou knihu, jedině tak se může stát z malého chlapce opravdový muž.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář