Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ty vole, kdyť vona mě zabije!

19. 11. 2009

ObrazekKdo nemá svůj drahocenný protějšek, nemá ani tušení, jaké je to lhát milované osobě. Zapomeňte na zkřížené prsty za zády, měkký frňák nebo snad nenápadné koktání. Tady už nejsme na základce, nevymlouváme se učitelkám za neomluvené hodiny a nelžeme rodičům o známkách. Svět dospělých je mnohem drsnější a proto i každá lež musí mít svá pravidla.

Když jsem se jedno víkendové ráno probudil na cizí posteli, ty pravidla jsem ještě neznal. Proto jsem rychle vstal, oblékl se do oblečení z cigaretového dýmu a pádil domu. Věděl jsem přesně, u koho jsem spal, i s kým jsem trávil večer, dokonce jsem věděl, na koho mám kompromitující informace, přesto jsem doufal, že o právě skončené noci se dál žádné řeči nepovedou.

Naivní přání! Možná by nebylo tak naivní, kdybych se nemusel hned následující den setkat s přítelkyní jednoho z aktérů večera. Hrozba, že s ní budu několik chvil o samotě, nevyděsila ani tak mě, jako jejího přítele, který nechtěl ponechat nic náhodě a tak mi zavolal:

„Nazdar Vali, už jsi s ní?“

„Zatím ne, proč? Zníš docela vyděšeně!“ (hlas kamaráda je přerušován hlubokými nádechy)

„Hele, jen aby bylo jasno, musíme si domluvit pravidla!“

„Jaký pravidla, vůbec nechápu.“

„No, přece včerejšího večera! Takže, přišli jsme do klubu v jedenáct, ostatní už tam byli. Já vypil čtyři piva, tři panáky vodky a dvě tequilly. Ty jsi měl všechno o trošku víc, takže jsem se o tebe musel starat. Odešli jsme ve tři a jeli hned každý domu.“

Teď jsem se tak ještě dobrou minutu smál. „Dobře, snad si to budu pamatovat. Je to tak vážný?“

„Ty vole, kdyť vona mě zabije!“

Obrazek

Tímto telefonátem kamarád skvěle přenesl svou nervozitu na mě. Ještě chvíli jsem si v hlavě přehrával kamarádův scénář a začal se ztrácet mezi realitou a skutečností. Naštěstí kamarád nenechal nic náhodě a o několik minut později mi poslal zprávu s tímto textem:

„Nezapomeň: příchod 23:00, ostatní tam už byli, já: 4x pivo, 3x panák vodka, 2x panák tequilla. Ty všechny položky o dva kusy více, takže jsem se o tebe pak staral. 03:00 odjezd domu. Díky, máš to u mě a teď to okamžitě smaž!“ (Konec zprávy opět doprovodil můj smích. Teď mě jen mrzí, že jsem kamaráda poslechl ve všech instrukcích, zprávu už totiž nemám.)

Samotné chvilky s mou kamarádkou a zároveň tedy kamarádovou holkou byly, jak on sám říká, „ošetřeny“, takže dotazy typu: „Kolik toho ten můj vypil?“, jsem zvládl s chladnou hlavou. Vysvětlovací problémy jsem tak měl nakonec jen s jedinou záležitostí: „A jak to, že jsi ty byl tak nametenej, že se ten můj o tebe musel starat?“  

Holt, příště radši pravidla sestavuji já.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Slušný!

(Xfactor, 19. 11. 2009 20:18)

Hodně slušný Vali, jen přemýšlím, zda s tím nemám co dočinění:-O