Jednoznačně neúspěch
První půlrok našeho týmu se mi nehodnotí moc dobře, protože mé představy byly trošku odlišné od toho, jak to nakonec celé probíhalo. Přesto ten úplně poslední zápas trošku ukázal cestu, kterou bychom mohli jít dál a která by vedla další rok k postupu.
Když to vezmu postupně od úplného začátku, tak je pozitvní to, že jsme se vůbec dokopali k tomu oficiálnímu přihlášení a dali dohromady tým kluků, kteří si chodili pravidelně kopak na Petřiny či na Letnou. Bohužel hned první zápas nám ukázal, že to nebude podobné našemu kopání si za barákem a že to bude chtít určitý systém. Povedlo se nám odstranit určitě chyby v nasazování lidí do sestavy a po několika vyhraných zápasech v řadě, jsme začali doufat v postup. Poté přišel malý zádrhel, selhání s týmem Gangbeng, kterému jsme podlehli 1:0, ovšem kdo tam byl nebo alespoň četl mou reportáž z tohoto zápasu, pochopí, že soupeř byl kvalitně o několik tříd pod námi, soustředil se pouze a jedině na bránění a z jediné šance vstřelil rozhodující branku a to ještě mně, protože jsem se kvůli absenci všech brankařů musel postavit do branky. Prostě a jednoduše nechápu, jak tento tým mohl skončit první v tabulce a tím si zaručit hladký postup. Navíc nám vzal titul nejútočnějšího týmu v soutěži, protože ve zvláštním posledním utkání porazil Delirium 19:2!!!
Hlavní moment, který ale rozhodl o našem neúspěchu, byl odečet bodů, kdy za zapomenutí pískání jiného zápasu, nám jich bylo šest odečteno, což je ve dvoubodovém systému až přiliš krutý trest. Najednou jsme se z prvních příček tabulky ocitli na samém jejím dně a již těžko mohli doufat v postup.
To všechno se dalo zachránit tím, že bychom sezónu s chutí dohráli, to se ovšem také nestalo. Typickou ukázkou je dohravaný zápas s Realem Kamýk, na který se nedostavil dostatek hráčů a prohráli jsme kontumačně. Na druhý odpolední zápas přišlo o několik hráčů více, ale mezi nimi byl například zcela opilý Jeník apod. Prostě přístup, který si asi nikdo nepředstavoval.
Závěrem chci ovšem říct, že právě Jeník byl jeden z těch, díky kterým ta sezóna byla vůbec dohraná, protože se stal naším stálým brankářem, naší jedničkou a chyběl pouze na několika zápasech, takže i přes mé několikeré jeho hanění mu musím smeknout a doufat, že bude naší jedničkou i v dalších sezónach, snad už postupových.
Rád bych pochválil Sámu s Gregim, kteří jen opravdu výjimečně na zápase chyběli a navíc svými pěknými útočnými akcemi často zápasy rozhodovali. Dále bych rád vyzdvihl Saláta, Žida, Filipa a Romana, kteří byli také na většině našich zápasů a mnohokrát by to bez nich vůbec nešlo. Roman přispěl brankami, Salát řadou vybojovaných a udržených míčů v útoku, Žid svou nezničitelnou snahou a eutuziasmem a FIlip, který se zápas od zápasu zlepšoval a stal se základním kamenem naší obrany, skvělou obrannou prací. Martin, Ruda a Kunťos bohužel několikrát chyběli, přesto ale když už se dostavili, tak to většinou stálo za to. Ruda bavil diváky svými brankami a skvělými přihrávkami a Martin s Kunťosem zase spolehlivou defenzívou bránili naše vítězství. Další hráči se na zápasech nedostavovali tak pravidělně, přesto patřili do týmu a snad příští rok budou ve hře častěji, protože jen tak můžeme v klidu postoupit.
Zvláštní odstavec tu vytvářim pro Fridricha, který snad nechyběl téměř na žádném zápase, byl to náš sedmý hráč a očekávám, že příští rok se z fanouška stane součástí týmu.
