Valiho život ze všech stran

V sobotu jsme měli na žižkovské Pražačce odehrát dva zápasy osmé Hanspaulské ligy a mohli si tak zlepšit dosavadní reputaci našeho týmu, bohužel opak byl pravdou.

Od deseti hodin dopoledne nás čekal v dohrávce sedmého kola ambiciózní tým Real Kamýk, který stále živý naději na postup o soutěž výš. Bohužel v daný čas se z našeho týmu na zápas dostavil pouze Žid a Gregim a to nestačilo. I přes veškerou snahu několika dalších hráčů, se nikomu dalšímu nepovedlo přijet minimálně v desetiminutové zpozdní lhůtě, která je dovolená a tak se zápas kontumoval. Samozřejmě by se zápas mohl o malou chvíli ještě posunout, ale z důvodu toho, že soupeř znal naše kvality a byl si vědom toho, že kdybychom neměli odečet bodů, tak bychom je o postup lehce připravili, raději tedy přesně v 10:10h odmítl dále čekat a zápas kontumačně vyhrál. Nic na tom nezměnil ani pozdní přijezd Sámy, Valiho, Romana a Martina.

Kde byli ostatní hráči?

Proč na zápas dorazila pouze hrstka hráčů z našeho týmu? V první řadě za to může neštastná shoda náhod, kdy Salát dostal na nohu sádru, Kuňtos psal přijímací test na Univerzitu Karlovu a Filip byl mimo Prahu. Dalším faktorem je jistě přístup některých hráčů, kteří asi nepochopili význam založení našeho týmu a prostě se na to vyflákli, viz Ruda, který byl v noci na oslavě narozenin a tak asi nemohl vstát, brankář Kuba, který se zatím na zápase objevil jednou a od té doby se s ním propadla zem a ODBák, o kterém jsem nic nevěděl. A to nemluvím o Jeníkovi. Ten z důvodu střevních potíží nemohl na zápas dorazit. Přesto nakonec s několikhodinových spožděním přeci jen přijel a i přes svou zdravotní indispozici do sebe naklopil devět piv a dva panáky, což na jeho zdravotní stav, kvůli kterému nemohl nastoupit dopoledne, je opravdu obdivuhodné, smekám.

No a to je asi tak všechno k našemu dohrávanému utkání. Jen teď trošku hledám smysl toho, proč jsme vlastně zakládali náš tým. Představa, že to bude prima způsob, jak se potkávat a zahrát si fotbálek pro zábavu, se nějak vytratila. Místo toho jednotlivé hráče musíme nahánět a snad i prosit, aby si přijeli zahrát a neměli zbytečné problémy s kontumacemi našich utkání.

Má kritika v žádném případě nemá směřovat na všechny hráče, vlastně tím nechci směřovat na nikoho, jen bych rád řekl, že jsem zklamaný, protože jsem si to prostě představoval trošku jinak. Tak snad do toho zase vrátíme radost ze hry a vzájemných setkání.