Valiho život ze všech stran

Poslední den v Alpách byl plný adrenalinových zážitků a ne vždy byly úplně bezpečné.

Třetí den jsem se probudil na horské chatě Pradidali a při pohledu z okna jakoby se mi zastavil svět. Dokonalý výhled na zasluněné údolí a horské vrcholky, které nám naskytlo nádherné počasí, to bylo jako v nebi. Po takovém zážiku vás nemůže čekat nic jiného, než další nádherný den.

Druhý den v Alpách byl asi nejnáročnější, ale za to nejkrásnější, šlapali jsme si to totiž přímo na horskou chatu Pradidali, ležící v nadmořské výšce 2.278 metrů. Samotné stoupání bylo úžasné, protože se pod námi rozkládal nádherný výhled na horskou krajinu.

První den jsem si představoval jednoduše, desetihodinová cesta, večeře a tvrdý spánek, kterým doženu pražský deficit. Nakonec to ale všechno vypadalo trošku jinak.

Zatažené nebe, neustálý déšť, nepříjemný vítr, ideální podmínky pro skvělý výlet. Jde to, fakt!

Bylo to jedno dubnové úterý, kdy jsem dostal za úkol v redakci zajet do Vídně, navštívit místní výstavu "Tutanchámon a svět faraonů" a napsat o ní reportáž. Já toho samozřejmě využil také k tomu, abych si prohlédl město. Nakonec z toho docela zajímavý den.

Na přelomu dubna a května bylo opravdu skvělý počasí, navíc se slavily čarodejnice a 1. Máj, takže jsem prodlouženého volna využil ke třídennímu výletu, tzv. road tripu a nutno říct, že to stálo opravdu za to(viz fotoalbum)

Teď jsem si ten text přečetl s několika měsíčním odstupem a musím říct, že některé pasáže zní opravdu zvláštně, ale tak kdybych byl normální, tak mě asi život nebude tak bavit. Takže to berte trošku s rezervou..